Zizers
Zizers ( Zezras) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Landquart. Nachází se v údolí Rýna, asi 9 kilometrů severovýchodně od Churu v nadmořské výšce 561 metrů. Má přes 3 500 obyvatel.
Letecký pohled na Zizers (1957) Obec, která leží na hlavní dopravní trase tzv. Německé cesty ( Deutschen Strasse), spojnice z oblasti Bodamského jezera do Churu a dále do alpských průsmyků v Graubündenu, se v listinách objevuje v roce 824 jako Zizuris. Nálezy z doby bronzové a římské naznačují mnohem starší původ osídlení. Původ názvu obce je nejasný, někteří badatelé se domnívají, že pochází od římského básníka Zizera nebo bohyně Zizzy. V roce 955 daroval Ota I. Veliký královský dvůr v Zizers spolu s přidruženým kostelem diecézi Chur, kam jmenoval svého oblíbence Hartperta biskupem. Tento královský dvůr byl náhodně objeven při vykopávkách v roce 2010 a od té doby byl restaurován.
Hospodářství vesnice, která byla vybavena tržním právem a měla podobu malého města, stálo na několika pilířích. Kromě zemědělství (vinice, sady a pole) jsou od středověku doložena i různá řemesla. V okolí tzv. sustu, významného středověkého překladiště a skladiště zboží na důležitém dopravním tahu, vybudovaného v obci, vzkvétal obchod a pohostinství. V roce 1519 byl z biskupských panství Friedau a Alt-Aspermont vytvořen vrchnostenský soud čtyř vesnic Gotteshausbundu, jehož hlavním městem byl Zizers (získal tak 3/7 hlasovacích práv). V roce 1649 byla zrušena poslední biskupská práva, čímž bylo dosaženo plné suverenity v rámci Tří konfederací. Od 17. století jsou v obci zastoupeny obě denominace.
Letecký pohled na Zizers (1957) Obec, která leží na hlavní dopravní trase tzv. Německé cesty ( Deutschen Strasse), spojnice z oblasti Bodamského jezera do Churu a dále do alpských průsmyků v Graubündenu, se v listinách objevuje v roce 824 jako Zizuris. Nálezy z doby bronzové a římské naznačují mnohem starší původ osídlení. Původ názvu obce je nejasný, někteří badatelé se domnívají, že pochází od římského básníka Zizera nebo bohyně Zizzy. V roce 955 daroval Ota I. Veliký královský dvůr v Zizers spolu s přidruženým kostelem diecézi Chur, kam jmenoval svého oblíbence Hartperta biskupem. Tento královský dvůr byl náhodně objeven při vykopávkách v roce 2010 a od té doby byl restaurován.
Hospodářství vesnice, která byla vybavena tržním právem a měla podobu malého města, stálo na několika pilířích. Kromě zemědělství (vinice, sady a pole) jsou od středověku doložena i různá řemesla. V okolí tzv. sustu, významného středověkého překladiště a skladiště zboží na důležitém dopravním tahu, vybudovaného v obci, vzkvétal obchod a pohostinství. V roce 1519 byl z biskupských panství Friedau a Alt-Aspermont vytvořen vrchnostenský soud čtyř vesnic Gotteshausbundu, jehož hlavním městem byl Zizers (získal tak 3/7 hlasovacích práv). V roce 1649 byla zrušena poslední biskupská práva, čímž bylo dosaženo plné suverenity v rámci Tří konfederací. Od 17. století jsou v obci zastoupeny obě denominace.
Mapa - Zizers
Mapa
Státní území - Švýcarsko
Švýcarská vlajka |
V názvu státu sice přetrvávají historické výrazy konfederace či spříseženství, ale z hlediska fungování politického systému jde o federaci skládající se ze 26 kantonů, z nichž šest byly původně polokantony. Švýcarsko má obyvatel, z toho je přibližně 25 % cizinců. Vláda a parlament sídlí ve městě Bern, hlavní město Švýcarské konfederace však není oficiálně určeno. Nejvýznamnějšími městskými centry jsou Curych, Ženeva a Basilej.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
CHF | Švýcarský frank (Swiss franc) | Fr | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
FR | Francouzština (French language) |
IT | Italština (Italian language) |
DE | Němčina (German language) |
RM | Rétorománština (Romansh language) |